Kurz – Sada projektivních autorských koláží

Sadu tvoří 1000 obrázků

/Sada bude rozšířena o dětskou sadu 500-1000 obrázků, na které pracuji a bude k dispozici do konce roku 2015. Držitelé licence ji budou moci získat pouze za náklady na tisk a laminaci/.

130 obrázků je určeno pro individuální psychoterapii /arteterapii/
500 obrázků je určeno pro skupinovou psychoterapii /arteterapii/
zbytek obrázků je alternativních, doplňkové obrázky podle různých charakteristik skupin

Sada vznikala během mého zaměstnání /1991-2000/ v Krizovém centru RIAPS http://www.riaps.cz/, kde se mi osvědčila jako arteterapeutická technika při skupinové práci s lidmi v krizi. V krizi se klienti zdráhají malovat a proto je pro ně šetřící nabídka, že si mohou obrázky podle specifického zadání vybrat a pak si společně o obrázcích ve skupině s terapeutem povídat. Tímto způsobem jsme se
kreativně dostávali k mnohdy skrytým a neuvědomovaným problémům klientů.

Témata, která se během práce „vynořila“ zpracovávali klienti v individuální terapii.

Sada se mi osvědčila také při psychoterapeutické práci v komunitě Magdaléna /léčba drogově závislých/, kde jsem pracoval v letech 2000-3.

Sadu koláží jsem využíval jako lektor pětiletého psychoterapeutického výcviku /SUR/. Pracuji s ní též jako lektor arteterapeutických kurzů a workshopů.

Sadu jsem prezentoval v letech 1998-2012 na řadě arteterapeutických workshopů a
arteterapeutických konferencích.

PhDr. Marie Lhotová Ph. D., sadu prezentovala:

  • Na konferenci Tvořivost v teorii a praxi pořádané Univerzitou Marii Curie-Skłodowskiej, Lublin 2003
  • Na konferenci Psychologické dny v Olomouci 2004


Sada byla také podnětem k diplomové práci Mgr. Gabriely Musilové na Univerzitě Palackého v Olomouci /2003/, vedoucí práce PhDr. Bohumila Baštecká Ph.D.

PRO KOHO JE SADA URČENA?

  • Sadu mohou získat psychologové, psychiatři, psychoterapeuti, arteterapeuti, školní psychologové, speciální pedagogové, pracovníci pedagogických poraden, pedagogičtí pracovníci, pracovníci speciálních pedagogických center, středisek výchovné péče, pracovníci výchovných ústavů, manželští a rodinní poradci, koučové a jiní odborníci z praxe a odborných škol.


POSTUP, JAK ZÍSKAT SADU PROJEKTIVNÍCH KOLÁŽÍ

1/ Přihláška

Zájemci pošlou CV, /vzdělání, kurzy, výcviky, psychoterapeutická a arteterapeutická praxe + sdělení k jaké práci bude sada využita /individuální psychoterapie, skupinová psychoterapie, arteterapie, soukromá praxe, nemocniční zařízení, výuka, atd.

Přihlášku poslat e-mailem na huptych@seznam.cz

2/ Absolvování sebezkušenostního kurzu práce se sadou projektivních koláží /40 hodin/.

  • První kurz proběhl v květnu 2012 v Ondříkovicích
  • Druhý kurz proběhl na podzim 2012 v Ondříkovicích
  • Třetí kurz v proběhl v květnu 2013 Praha RIAPS /Olšanské nám./
  • Čtvrtý kurz proběhl v září 2013 Praha RIAPS /Olšanské nám./
  • Pátý kurz proběhl 14-17. listopadu 2014 v Praze
  • Šestý kurz - termín bude upřesněn podle zájmu
Seznámení /ochutnávka/ se sadou projektivních koláží
otevřít zde


3/Po podepsání licenční smlouvy obdrží frekventant certifikovanou sadu projektivních koláží + tištěný manuál.

Projektivní sada koláží je chráněna autorským zákonem, všechny obrázky budou označeny copyright © Huptych 2012 a na internetu bude veřejně přístupný seznam držitelů licence.

* Prodejní cena Sady projektivních koláží /licence, tisk, školení/ bude sdělena uchazečům e-mailem. Licenci na práci se sadou lze též získat na splátky.

Způsob práce se sadou projektivních koláží – manuál ke stažení zde>> 

 Se sadou už pracuje 80 terapeutů:

Reflexe a zkušenosti terapeutů, kteří pracují se sadou projektivních koláží   zde>>

Obrazová příloha – ukázky obrázků z Projektivní sady koláží

Ukázky z manuálu. Způsoby užití Sady projektivních koláží /70 technik popsaných v manuálu/

Techniky pro skupinu: Autoportrét. Vybrat kartu pro někoho dalšího ze skupiny podle toho, jak na mě působí, a položit ji před něj. Ze souboru karet, které každý jedinec ve skupině obdrží, vytvořit autoportrét (poskládat jej z karet a pojmenovat, namalovat apod.). Najít nejcharakterističtější kartu, zamyslet se nad tou, která ke mně vůbec nesedí apod.

Řešení problému. Úkolem klienta je vybrat si obrázek, který bude symbolizovat problém, který aktuálně řeší. Ostatní členové skupiny pak vybírají karty, které by nějak mohly pomoci, symbolizovat nějaké řešení, a pokládají je před klienta. Klient si z nich vybere ty, jež ho osloví, a rozvíjí možná řešení, jež mu karty nabízejí. Cílem je napomoci rozšířit škálu možných řešení obtížné situace.

Líbí x nelíbí (Možné využít i při práci s jednotlivcem, zredukují se pouze na obrázky v siluetách cca 130 karet)

V místnosti jsou stoly, na kterých leží všechny karty ze sady projektivních koláží. Klienti dostávají instrukci: „Vyberte si tři karty, které se vám líbí, a tři, které se vám nelíbí.“ Klienty požádáme, aby se pokusili „odpojit rozum“ a vybírali pouze pocitem, během výběru klienti spolu vzájemně nehovoří, aby se nerušili. /Výběr omezíme na 15 minut/.

Po volbě karet se všichni sejdou opět ve skupince a postupně v jednotlivých kolech ukazují svoje karty.

Začíná se kartou, která se nelíbí, klient kartu popíše – ukáže /na dálku, neobchází s ní/ a řekne, proč se mu nelíbí. Pak dá kartě název, jako by to byl obraz na výstavu a on musel vymyslet název na popisku. 

Lektor si názvy karet zapisuje u každého klienta, nyní nevstupuje do projevu klienta, pouze ho povzbuzuje v povídání o kartě.  Začíná se prvním kolem, kdy se ukazuje první karta, která se mi nelíbí. Poté následuje kolo s kartou, která se mi líbí.

Takto na střídačku představí celá skupina všech šest karet (není třeba rozlišovat, která se víc líbí nebo nelíbí). 

Na závěr si klienti před sebe položí 6 karet /na čtvrtku/ a následuje vyhodnocení. Tato fáze je nejdůležitější, je třeba na ní nechat cca 10 minut.

Klienti dostanou za úkol všímat si, která témata se na kartách opakují /zvířata, dvojice, jednotlivci, sochy, voda, tvary, barvy, je třeba si všimnout i toho, co schází – postavy druhého pohlaví apod./.

Požádáme klienty, aby si z karet sestavili příběh, můžou si ho zapsat. V příběhu se klientům často z karet „vynoří“ osobní téma.

Pak se celá skupina dívá na karty jednotlivců, ti poví, jaká témata se jim na obrázcích opakují, přečtou /řeknou/ příběh, pak teprve se k tomu vyjadřuje skupina a terapeut – říkají další nápady a asociace, skupina vidí další souvislosti s životem klienta, vyhýbáme se interpretacím, vše pouze v rovině nápadů, asociací, nabídek, otázek. Toto kolo je „nejvýživnější“, často vede k „aha“ efektu.

Vedoucí skupiny na závěr setkání nad kartami každého jednotlivého klienta přečte názvy karet, které klient dal svým obrázkům. Řekne, že z názvů, která dal klient jednotlivým kartám,  vznikla báseň. Je to vždy šest veršů /první verš je názvem  básně/.

Toto lektorovo čtení působí to na závěr jako velké odlehčení a obdarování /často vznikají veselé a dadaistické hříčky/. V průběhu pojmenovávání je dobré pobízet klienty, aby volili dlouhé názvy pro karty /názvy lze vytáhnout z popisu karty/, nikoliv obecné a jednoslovné, jako např. minulost, láska, touha, přátelství apod., ale třeba: „Kočka, která má uniformu generála a chce žrát lidi“   aj. (MH)

/Jednoduché zadání, dobře se vybírá. Má za účel integrovat to, co mají klienti /schované ve “stínu“ /Jung/, vytěsněné strachy atd. /Freud/. Velmi často přijdou při této technice na to, že lze příjemné a nepříjemné propojit do celku, příběhu, že to k sobě patří, že je to jejich příběh, jejich život.

Inspirace z rodinné terapie /rodina, jednotlivec/  Využívání principů cirkulárního dotazování při práci s kartami (tzn., ptáme se z pohledu druhého člověka, co by si vybrali druzí, jak by o tom přemýšleli, co by vnímali, co by viděli, jak by reagovali). Cílem je umožnit klientům vžít se do náhledů ostatních členů rodiny, podívat se na obtíže jejich očima.

Rodinný problém. Kterou kartu by pro tebe zvolili členové rodiny? Kdyby měli vybrat kartu pro hlavní problém, která by se jim hodila? Proč myslíš, že ji vybrali a co by to zlepšilo? U karet si všímat, v čem se shodují, v čem je rozdíl, o problému mluvit v souvislosti s kartami. Cílem je oddělit problém od „nositele“ tak, aby nikdo z rodiny nebyl „viníkem neboli identifikovaným pacientem“. Uvědomit si, zda všichni vnímají problém stejně, jak je případně ohrožuje, jak s ním mohou dále zacházet, popřípadě ho řešit.

Rodinný dialog. Zvolit karty za ostatní členy rodiny (např. daná karta symbolizuje matku, otce, psa apod.) a nechat je vstoupit do dialogu, dívat se, co říkají, jak reagují, kdo začíná první, jaké volí strategie a způsob či téma hovoru.

Individuální terapie. Zdroje a limity. Zvolte si dvě karty symbolizující, co mě posiluje, a dvě karty symbolizující téma, co mi bere sílu. Pokuste se je poskládat do řady za sebou a nezávazně z nich vytvořit příběh.

 

Nové řešení. Zvolíme kartu, která nejlépe symbolizuje aktuálně řešené téma a najdeme k ní opačnou (tématem, barvou, uspořádáním… záleží na nás, jaké kritérium zvolíme). Sledujeme, co je na druhé kartě jiné, pojmenováváme nové prvky, které se tam objevily, co může být pro problémovou kartu z té druhé léčivé.

Inspirace do supervize či koučování. Sadu projektivních koláží je možné využít nejen v psychoterapeutickém procesu, ale může sloužit jako inspirace pro supervizní práci s týmy a jednotlivci či individuální a týmové koučování. Téma zadáváme dle potřeb cílové skupiny.

Moji spolupracovníci. „Vytáhněte si ze souboru 130 hlav obrázek charakterizující vás samotné, vaše spolupracovníky a vašeho nadřízeného. Napište si vše, co ve vás karty asociují, proč jste si je zvolili, co mají podobného, rozdílného, jaké se na nich vyskytují motivy, témata. Nechte hlavy vést dialog a zapisujte ho.“ Ze symbolické řeči lze zpětně čerpat podněty pro zapojení do vlastního prožitkového světa. Cílem je získat nadhled v situaci interpersonálních konfliktů, zamyslet se nad spolupracovníky jiným způsobem, popř. prostřednictvím dialogů nacvičovat komunikaci.

 Členové týmu / Vize. Pokud klient ve svém tématu hovoří o některém kolegovi, může to být moment, který se opakuje a přináší stagnaci. Pro nový náhled na situaci a pro novou inspiraci je možné klienta vyzvat, aby vybral kartu pro každého kolegu a současně vybral i kartu pro sebe. Následuje „představení“ obrázku, jak se vztahuje k situaci, co k tomu klienta napadá, co objevil nového, jak by bylo možné tyto podněty přenést do reálné situace. Jiný druh zadání: Vyberte karty pro současný stav oblasti, na které chcete pracovat (kde se nacházím teď), a svou vizi cílového stavu (co by mělo být na konci). Cílem je napomoci se lépe zorientovat v procesu nebo přinést novou inspiraci, pokud psychoterapie či koučování „stojí na místě“. 

Další práce s problémem

Pro individuální práci /vybrat obrázky v siluetách hlav -130/

1/ Z vybraných karet zvolí klient jednu, která symbolizuje jeho problém /problém, který chce řešit/

Pojmenovat ji, napsat si asociace, které klienta ke kartě napadnou

2/ Nalézt kartu, která symbolicky nabízí řešení problému, napsat si ke kartě asociace.

3/ Napsat si dialog, který spolu karty mohou vést

4/Terapeutický rozhovor

Práce se skupinou /školicí terapeuty/. Vybírá se z většího počtu rozložených karet

4/  Skupina se rozdělí na trojice, jeden je terapeut, druhý klient, třetí pozorovatel /supervizor/

5/postupují jako u individuální práce, vyberou si obrázky, napíšou si asociace a dialogy mezi kartami.

Trojice si najdou si klidné místo, kde se po 15-20 minutách vystřídají v rolích. Terapeut pracuje s klientem, pozorovatel /supervizor/pak reflektuje práci terapeuta.

Odlehčovací způsob práce na závěr dne pro celou skupinu, je třeba mít rozloženo dost karet /nebo mít vybrané ty s pozitivním laděním/, aby bylo z čeho vybírat

Každý ze skupiny vybere jednu kartu, o které si myslí, že by tomu, s kým pracoval ve trojici, o které se domnívá, že by mu udělala radost, vezme si též pro sebe jednu kartu pro radost /tj. dohromady 3 karty/. Pak jednotlivci postupně před celou skupinou předávají karty a vždy říkají, proč si myslí, že by dotyčnému udělala karta radost, ukáže též skupině kartu, kterou si vybral pro radost, může říct proč /nemusí/. Tato práce pozitivně zakončuje náročný den.